Slova jsou velmi silným nástrojem. Představují způsob, jak se podělit s našimi myšlenkami a pocity s ostatními lidmi. Pokud by lidé poznali jejich skutečnou sílu, používali by je moudřeji. Slovo řečené ostatním je jako semeno, které je vloženo do úrodné půdy. Úrodná půda je naše podvědomí. Síla slov vyslovených nahlas nezmizí. Zůstává v našem podvědomí, je tam ukrytá, není viditelná, ale čeká na vhodný moment, aby rostla. Semeno potřebuje k růstu v půde slunce a vodu. Slovo v podvědomí potřebuje pro svůj růst naši pozornost a víru. Pokud si o slovech, která nám byla řečena, myslíme, že jsou důležitá a věříme jim, jejich poselství a podstata budou růst a ovlivní náš život! Jsem si jistá, že si pamatujete na slova podpory od vašeho přítele nebo příbuzného, která vám pomohla překonat nějakou těžkou situaci. Síla těchto slov vám dává sílu posunout se dál.
A jsem si také jistá, že si pamatujete i na slova od vašich spolužáků nebo kolegů nebo partnerů, která vás velmi bolela. Tato slova mohla být vyslovená už před lety, ale stále jsou nositelem emoce, pocitu hanby, selhání nebo potupy.
V prvním případě byla slova bílou magií, pomohla vám překonat složitou situaci a posunout se vstříc síle a světlu. Ve druhém případě byla slova kletbou a vytvořila blok, bariéru pro váš rozvoj.

Existuje jedna krásná pohádka o síle slov. Jmenuje se Sedmero krkavců.
Byl jednou jeden muž, který měl manželku a spolu měli sedm synů, avšak žádnou dceru. Žena velmi toužila po dceři. Moudrá čarodějnice jí řekla, aby upekla osm chlebů a vybrala nejkrásnější z nich a vyslovila magickou formulku. Avšak sedm bratrů bylo neposlušných - vzali matce tento chléb a rozlomili ho. Matka v důsledku zklamání vyslovila kletbu: "Ať zkrkavčíte!" a sedm bratrů se proměnilo v krkavce. Po roku se ženě a muži narodila dcera. Když dcera zjistila, co se stalo, chtěla zachránit své bratry. Ta samá čarodějnice jí poradila, aby ušila z kopřiv sedm košil. Musela nasbírat kopřivy holýma rukama, utkat z nich látku a ušít košile. Během tohoto období však nesměla promluvit ani jediné slovo. Aby se totiž mohla vyslovit slova, která by prolomila kletbu, musel se najít člověk, který sesbírá dostatek síly tím, že nepromluví vůbec žádné slovo. I když byla ve velkém nebezpečí, obviněná z toho, že je čarodějnice, odmítla zachránit svůj vlastní život a říct něco na svou obranu. V hodině smrti, na popravišti, košile došila, oblékla je svým bratrům a vyslovila slova: "Buďte znovu lidmi!" A stal se zázrak. A samozřejmě následoval šťastný konec.

Co je odkazem toho moudrého příběhu? Sedm bratrů je naše hlubší já, jsou to naše přirozené vnitřní kvality, naše hluboká podstata. Není vůbec vážná - je zvědavá a chce si hrát. Naše mysl si o ní může myslet, že je naší nezodpovědnou a neposlušnou součástí. Pokud budeme brát v úvahu názory z vnějšího prostředí, od ostatních, o tom co je vhodné a dobře a co není, můžeme nevědomky "proklet" naši hlubokou podstatu, proměnit ji na krkavce. A potom cítíme prázdnotu, touha po živote a naše energie zmizí. Existuje však druhá šance. Naše mysl může vytvořit myšlenku, aby naše hluboká podstata znovu ožila. Tato myšlenka je tou dcerou s čistým srdcem z pohádky, která podstoupí hrdinskou cestu plnou bolesti a nebezpečí. Ale nakonec, vědouc, co je správné a co je důležité, je schopná přivést ztracené součásti zpět, do naší mysli a vědomít, aby vytvořily znovu jeden celek!

Foto © agsandrew http://www.fotolia.de I pmalenky
Přeloženo ze slovenského originálu: Magie slov

Tags: Magie