Osobní skušenosti

Smaragdově zelená astrální úroveň

Smaragdově zelená astrální úroveň

Večer předtím, než jsem si lehla zpátky, jsem byla velmi unavená a pouze tak jsem si sama pro sebe řekla, že potřebuji načerpat novou energii a dobít si baterky. V snu, který následoval jsem se v astrálu setkala s mou nejlepší kamarádkou z dětství, která žije momentálně v Londýně.

Chvilku jsme se spolu povídali a vznášely jsme se sem a tam. Pak jsme se spolu vydali na jednu cestu. Letěli jsme velmi rychle a přišli jsme na jedno nádherné místo. Před sebou jsme uviděli nádherné duchovní úrovně různých barev a energetických frekvencí. Jednotlivé úrovně doslova zářily svou barvou. Byly to krásné zářivé barvy, jaké jsem nikdy předtím neviděla, a jaké v tomto světě nenajdete. Přišli jsme k smaragdově-zelené úrovni. Chvilku jsme se dívali na tu krásnou zářivou barvu a pak jsme se vznesli na tuto úroveň. Kamarádka mi ještě stihla říci: „Nia, cítíš to? Dýchej zhluboka a načerpávaj energii.“ Potom jsme se už obě nechali doslova pohltit touto zelenou zářivou úrovní a načerpávali jsme energii. Měla jsem pocit, že létám a cítila jsem nevýslovné štěstí, hluboký klid a radost z bytí.

Během naší astrální cesty jsme v duchovních úrovních navštívili astrální energetickou úroveň smaragdově-zelené barvy. Zelená barva symbolizuje rovnováhu a uzdravení. Po probuzení jsem se ráno cítila svěží a plná energie. Kamarádka si na náš společný astrální výlet sice nepamatovala, ale také se cítila velmi dobře a byla plná energie. harmonii a štěstí na dlouhou dobu!

Přeloženo ze slovenského originálu Smaragdovo-zelená astrálna úroveň.

Foto © Thierry RYO Fotolia.De I pmalenky

Návrat do minulého života

Návrat do minulého života

V tomto snu jsem byla venku na procházce a najednou jsem se ocitla na poli za městem ve kterém bydlím. Kráčela jsem polem stále rovně a rovně. Najednou jsem před sebou uviděla pěkný, mohutný, dřevěný most. Vypadal být dost dlouhý. Prošla jsem přes tento most na druhou stranu s naprostou lehkostí a ocitla jsem se v neznámé zemi. Všude kolem jsem slyšela angličtinu. Něco mi říkalo, že jsem v Americe. Moje první myšlenka, která mě potom napadla byla: „Wau, když jsem už v Americe, tak můžu jít navštívit i mou tetu, která žije v Kanadě. Vždy jsem přece snila o tom, že ji půjdu navštívit a teď jsem jen kousek od ní. Určitě bude překvapená, když mě uvidí. Vzdálenost zde nehraje roli, jen si musím zapamatovat tento most, přes který sem mohu kdykoliv přijít.“

Pak se ale moje pozornost začala ubírat jiným směrem a začala jsem se vracet do minulosti. Čím víc jsem se vzdalovala od mostu a přibližovala jsem se k centru města, ve kterém jsem se ocitla, tím více jsem toto město poznávala a začali se mi vracet vzpomínky. Bylo to menší americké městečko plné nádherné zeleně. Po mé pravé straně byl park, ve kterém se hrály děti. Chvilku jsem se na ně z dálky dívala. Pak jsem se začala ohlížet kolem sebe. Viděla jsem cestu s auty, chodníky plné lidí, obchody ... Pracovní den byl v plném proudu. Ještě stále jsem nevěděla, jak se toto město jmenuje. Snažila jsem se vzpomenout v duchu na angličtinu, abych se mohla někoho zeptat, kde vlastně jsem. Šla jsem na poštu a pracovnice za přepážkou jsem se anglicky zeptala, kde jsem a jak se jmenuje toto město. Udiveně se na mě podívala, ale nic mi neodpověděla. Vypadala, jako bych ji otravovala nesmyslnou otázkou. Vyšla jsem ven z pošty a měla jsem pocit, že v tomto městě jsem "doma", že to tu všechno velmi dobře znám ... Vše kolem mi začínalo být známé a přesně jsem věděla, jakými uličkami mám jít, abych se dostala k "sobě "domů, kde jsem v tomto městě bývala. Věděla jsem, jak jsem chodila z práce domů, kde jsem chodila nakupovat, kde jsem se zvykla zastavit, na jaké zastávce MHD jsem zvykla čekat cestou do práce. Byl to nepopsatelný pocit. Věděla jsem, že jsem tu žila, bydlela jsem v bytě, měla jsem práci, ale pak na mě dolehl smutek. Viděla jsem, že v tomto životě jsem neměla rodinu, ani přátele, žila jsem sama a věnovala jsem se jen své práci. Připadala jsem si velmi osamocena a nešťastná. Chtěla jsem se jít podívat do "svého" bytu, ale v tom mě něco zastavilo a nepustilo mě to už dál. Něco mě táhlo zpět k mostu.

Foto © captblack76 Fotolia.De I pmalenky

Čítať viac...